Trápí vás před turnajem úzkost?

A chcete vědět jak moc? Jak se vlastně měří úzkost (angl. Anxiety) před turnajem nebo během výkonu?

Kondici měříme pomocí stopek a metru, taktiku určujeme podle výsledku a zvládnutí techniky můžeme určit například z videa nebo z výsledků. Ale jak můžeme změřit to, jak moc jsme při nebo před výkonem úzkostní?

Sportovní psychologie používá pro měření mentální výkonnosti nejčastěji dotazníky, které sportovec vyplní. Ideálně podle pravdy, protože mentální připravenost se obtížně měří z vnějšku. To, jestli má sportovec natrénováno, se dá poznat pomocí nejrůznějších sporttesterů, tepové frekvence při zátěži, variability srdečního rytmu, apod., které jsou charakteristické pro daného sportovce a jeho trénink. Jestli zvládnul taktiku poznáte sami při zápase nebo při cvičných utkáních. Jestli zvládnul techniku, zjistíte také velmi rychle při utkání. Jestli je ale dostatečně koncentrovaný, motivovaný, apod. poznáte zvnějšku jen velmi složitě. Proto se používají sebehodnotící dotazníky a jeden z nich si dnes ukážeme.

Jedná se o dotazník SAS-2 (Sport Anxiety Scale-2), který se používá pro měření úrovně soutěžní úzkosti (Competitive anxiety) před a během sportovního výkonu.

Podle metody SAS-2 je soutěžní úzkost ovlivněna 3 faktory: tělesná úzkost (jak vnímáme úzkost po těle) a kognitivní úzkost (jak si úzkost “udělá” sama naše hlava). Zde se dotazník zaměřuje na hodnocení našich obav a narušení nebo ztráty koncentrace).

Dotazník obsahuje celkem 15 vyjádření. Jednotlivá hodnocení těchto vyjádření se hodnotí na škále od 1 do 4:

  • 1 = skoro vůbec
  • 2 = trochu
  • 3 = občas
  • 4 = hodně

Účastník testu zakroužkuje svoje hodnocení, které nejlépe vystihuje jeho vnímání situace. 

A teď pozor! Tento dotazník, resp. jednotlivé otázky a stupnice jsou jen přeložené z anglického originálu. Není možné je jen tak použít v českém jazyce. Alespoň ne oficiálně. Oficiální překlad by museli udělat psychologové, kteří by zároveň museli ověřit, že testy odpovídají kritériím pro platnost testu. 

Jen tak z legrace nebo zvědavosti se můžete podívat například na studii validace tohoto dotazníku do korejštiny: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5873351/

Před nebo během sportovního výkonuskoro vůbectrochuobčashodně
1Je pro mě těžké se soustředit na hru.1234
2Moje tělo je napjaté.1234
3Bojím se, že nebudu hrát dobře.1234
4Je pro mě těžké soustředit se na to, co mám dělat.1234
5Bojím se, že zklamu ostatní.1234
6Cítím napětí v žaludku.1234
7Ztrácím koncentraci na hru.1234
8Mám obavu, že nebudu hrát nejlépe jak umím.1234
9Mám obavu, že budu hrát špatně.1234
10Chvějí se mi svaly.1234
11Mám obavu, že to pokazím.1234
12Mám žaludek jako na vodě.1234
13Během hry nemohu jasně myslet.1234
14Mám napjaté svaly, protože jsem nervózní.1234
15Obtížně se soustředím na to, co mi trenér říká, že mám dělat.1234

Každé vyjádření má svojí individuální váhu, která slouží pro vyhodnocení a nakonec přiřadí i závěrečné skóre:

Jak si můžete všimnout, dotazník obsahuje “duplikované” otázky. Jejich zařazení a způsob vyhodnocování ověřuje, že nedochází k narušení konzistence měření. Celým dotazníkem by nás asi nejlépe provedl nějaký sportovní psycholog, ale pro domácí použití to není vůbec nutné. Pro osobní potřebu stačí sledovat, jestli dojde ke změně u některého z hodnocení.

Šikovné na tomto testu je to, že umožní lépe zacílit vybraný typ intervence. Pokud jsou zdrojem úzkosti tělesné projevy, pak je účelné zvolit jiný typ intervence než kdyby primárním zdrojem úzkosti bylo například narušení koncentrace.

Pokud je problém na straně tělesné úzkosti, je na místě trénovat nějaké relaxační techniky a techniky pro snížení míry vyhecování, uklidňující dechová cvičení, apod. Pokud je problém na straně narušení koncentrace, pak je vhodné uvažovat o doplnění tréninku o nějaká cvičení na kontrolu a ovládání pozornosti, apod.

Opakování testu po nějaké době, například po měsíci nám umožní zjistit, jestli byla intervence účinná. Pokud ano, celkové skóre úzkosti poklesne. Pokud se vám nechce počítat váhy jednotlivých vyjádření stačí sledovat, kde přiřadíte nižší skóre při hodnocení, což je pro domácí použití dostatečné.

O tom, jaká míra úzkosti je vhodná při sportu a jaké existují typy intervencí zase příště.

Chcete vědět víc? Registrujte se.

Přejít nahoru