Vztahem mezi emocemi a předstartovními stavy jsme se na těchto stránkách už několikrát zabývali. Ukázali jsme si teorii tzv. obrácené U-křivky. Ta ve zkratce říká, že nějaká míra stresu je užitečná pro výkon. Jde jen o to, najít hranici, protože po překročení této hranice to jde s výkonem pěkně z kopce.
Model IZOF zase připomíná, že svět není jen nervozita, resp. stres, ale faktorů, které ovlivňují výkon, může být celá řada. Na emoce a na stavy se pak nedívá optikou toho, jestli jsou dobré a pozitivní nebo naopak negativní, ale dívá se na ně, jestli jsou užitečné pro výkon nebo naopak neužitečné či přímo škodlivé.
Model IZOF staví na zkoumání minulých zkušeností a nastavení mysli a učí nás, abychom to, co fungovalo, zkusili znovu a opět se dostali do stejného nastavení mysli, jako při minulém špičkovém výkonu. Tím se postupně naučíme dostávat do stejného stavu špičkového výkonu.
Dnes se podíváme na výzkum vztahu mezi předstartovními stavy a jejich vazbou na emoce. Představíme si studii, která zkoumala, jak předstartovní stavy a jejich vnímání a hodnocení ovlivňuje emoce jako hněv, nervozita, sklíčenost, vzrušení a radost.
Studie se zúčastnilo celkem 458 studentů z různých sportů (305 mužů a 149 žen). Věk byl v průměru cca 20 let.
Vědci hledali vztah mezi předstartovním stresem a intenzitou emocí. Cílem bylo ověření hypotézy, která tvrdí, že pokud vnímáme situaci jako příležitost (challenge) nebo situaci hodnotíme jako ovlivnitelnou sebou samým, tak jsou výsledkem pozitivní emoce a naopak, pokud situaci vnímá sportovec jako hrozbu nebo cítí, že situaci nemá pod kontrolou, jsou výsledkem nepříjemné (negativní) emoce.
Sportovci nejprve vyplnili dotazník SAM (Stress Appraisal Measure), ve kterém se zjišťovalo, jak hodnotí svoje předstartovní stavy, svojí předstartovní nervozitu.
Stav a emoce sportovec hodnotí a vnímá jako:
- Hrozbu (“Ta situace mě ohrožuje”)
- Příležitost (“Chci tu situaci řešit”)
- Centralita (Ekvivalent v češtině mě nenapadá. Hodnocení vyjadřuje, jak situaci vnímá člověk z pohledu sebe samotného, tj. “Jak jsem ovlivněn výsledkem”)
- Ovlivnitelné (kontrolovatelné) sebou samým (“controllable-by-self”, tj. “Mám schopnosti to zvládnout sám”)
- Ovlivnitelné (kontrolovatelné) někým jiným (“controllable by others”, tj. “Znám někoho, kdo to umí”)
- Neovlivnitelné (nekontrolovatelné) (“uncontrollable-by-anyone”, tj. “Na výsledek nemá nikdo vliv”)
Následně sportovci vyplnili dotazník Sport Emotion Questionnaire (SEQ), který (zjednodušeně) obsahuje názvy 22 emocí a sportovec každé přiřadí hodnotu od 0 do 4, víz screenshot:
Když položili výsledky obou dotazníků přes sebe, dokázali výzkumníci zjistit i tzv. cesty od hodnocení situací až k výsledným emocím. Například hodnocení “neovlivnitelné” se pojí s emocemi jako sklíčenost a vztek, ale nevede k úzkosti. A podobně hodnocení situace jako “ovlivnitelné ostatními” má pozitivní vztah k úzkosti. Situace vnímané jako ovlivnitelné pak mají negativní vztah k úzkosti.
Závěry studie potvrdily tušené předpoklady a sice, že pokud situaci vnímáme jako ohrožující, pak se spouští nepříjemné emoce typu vztek, úzkost nebo sklíčenost. A naopak, pokud situaci hodnotíme jako příležitost a výzvu, pak nás čekají příjemné emoce jako vzrušení nebo štěstí a radost. Podrobnější analýzu a mapování hodnocení a emocí najdete uvnitř článku.
Co mě ještě v článku zaujalo, jsou popsané dopady tohoto výzkumu do praxe a doporučení trenérům, jak řešit předstartovní úzkosti a stres u sportovců a jak sportovce naladit do užitečného nastavení mysli před výkonem.
Hodnocení situací jako ovlivnitelné sebou samým (“Jsem to já, kdo dokáže situaci ovlivnit”) se pojí s pozitivními předstartovními stavy jako radost a nadšení, což je klíčová “součástka” schopnosti koncentrace.
Proto autoři doporučují trénink všímavosti nebo zdokonalení praxe v nastavování cílů zaměřených na zvládnutí akcí (například tzv. procesní cíle jsou postavené na tom, že jejich dosažení máme plně pod svojí kontrolou).
Závěrem pak doporučuje sportovcům trénovat svojí vnitřní řeč, představivost a techniky tzv. přerámování (cognitive reframing) tak, aby zvýšili svoje vnímání míry kontroly nad situací a tím si i navodili příjemné emoce a lépe zpracovali předstartovní emocionální stavy.