Jak to je s tím “flow”? Tohle jste už možná někdy slyšeli:
“Měl své flow, prostě ho nešlo porazit.”
“Úplně se zabral do skládání lega, vůbec nás nevnímal. Mohli jsme na něj mluvit a on nic.”
“No páni, to už jsou tři hodiny? Úplně jsem se do toho zabral, že jsem ztratil pojem o čase.”
Flow je stav, kdy jsi tak zabraný do činnosti, že úplně zapomeneš na čas, hlad i mobil. Všechno ti jde od ruky, jsi soustředěný, ale zároveň uvolněný – prostě jedeš na vlně. Je to ten pocit, kdy něco děláš a říkáš si: “Jo, tohle mě fakt baví.”
Tak, tolik volný úvod, pojďme se teď podívat, co nám k tomu říká vědecké poznání. Stav “Flow” je dlouhodobě studovaný fenomén, který dalece překračuje sportovní odvětví a je studován například i v oblasti managementu. Jinými slovy, pomáhá hledat odpovědi na otázku, jak by se zaměstnancům pracovalo lépe a mohli podávat top výkon. Určitě se mu budeme ještě mnohokrát na těchto stránkách věnovat.
S pojmem flow přišel už na konci minulého století psycholog Csikszentmihalyi, který se snažil přijít na to, jaké všechny složky má ono flow a jestli je možné se do něj dostat záměrně a zajistit si tak podmínky pro top výkon.
Samotný koncept toho, jak funguje člověk, který podává top výkon je mnohem starší. Na stránkách www.trenujemehlavu.cz jsme si ukázali jednoduché začátky v podobě tzv. obrácené “U-křivky”, kde hledáme správnou míru nabuzení. Když je nabuzení slabé, neblížíme se k top výkonu a zároveň, pokud je nabuzení příliš, náš výkon to také degraduje.
Na tyto poznatky navázal model tzv. IZOF (Individual Zone of Optimal Performance), který ukazuje, že i špatné emoce (vztek, hněv, apod.) mohou mít své místo při podávání top výkonu, jen je třeba najít správnou míru. Model IZOF rozděluje emoce, které cítí závodník před a při výkonu na užitečné a neužitečné.
Model Flow se na výkon dívá prostřednictvím 9 dimenzí, které by měly být splněny, aby závodník mohl podávat výkon ve stavu flow.
Mezi tyto dimenze patří:
- Rovnováha mezi náročností situace a činnosti a dovednostmi jedince. Situace by měla být pro člověka relativně náročná, ale zároveň by měl mít zvládnuté dovednosti, které situaci umožňují řešit.
- Pro dosažení stavu flow potřebujeme přesně vědět čeho chceme dosáhnout a co budeme dělat. Jasné cíle pomáhají nasměrovat pozornost člověka na důležité věci
- Při výkonu potřebujeme mít jednoznačnou zpětnou vazbu. Ta dodává jistotu, že se činnost vyvíjí správným směrem k jasně definovanému cíli.
- Výkon máme pod kontrolou. Vnímání pocitu kontroly zajistí, že máme potřebné dovednosti k úspěšnému splnění úkolu.
- Ztráta sebeuvědomění a splynutí s činností, kterou tak provádíme instinktivně a automaticky, aniž bychom se na činnost museli extra soustředit.
- Při stavu flow se výrazně mění vnímání času. Může nastat zrychlené nebo zpomalené vnímání času. Tak se do činnosti ponoříme, že zapomeneme na čas.
- Činnost a její vykonávání je tzv. autotelické. Autotelická činnost nás baví a přináší nám to vnitřní uspokojení.
- Ve stavu flow se soustředíme na aktuální prožitek. Pozornost nám nepřeskakuje ani se nepotuluje, ale je zaměřená na provádění činnosti.
- Ve stavu flow jsme plně ponoření do aktivity, fungujeme automaticky a naše tělo je propojené s naší myslí.
Těchto 9 dimenzí je zpracováno do dotazníku. Ve studii, kterou si představme dále, se jedná o Dispositional Flow Scale (DFS-2), který těchto 9 dimenzí hodnotí na 36 otázkách a u každé odpovědi vybírá účastník studie, jestli tvrzení souhlasí.
Škála je od “Nikdy” až po “Vždy”, např. “Byla to pro mě výzva, ale věřil jsem, že moje dovednosti mi s tím pomůžou”, “Jasně jsem věděl, co jsem chtěl udělat.”, “Moje pozornost směřovala k tomu, co jsem dělal.” nebo “Užíval jsem si tu zkušenost.”
Odpovědi se následně převedly do číselné stupnice a výsledky se statisticky zpracovaly.
Pozn. nevýhodou dotazníku je fakt, že vlastně skutečně nevíme, jestli se sportovec do stavu flow dostal nebo si to třeba jen myslí, ale to je problém u všech podobných typů dotazníkového šetření.
Studie provedená na šermířích z Rumunska sledovala stav dosažení flow u top sportovců (mistrů Evropy, světa, olympijských vítězů, apod., kterých mají Rumuni víc než dost 🙂 a těch, kterým se (možná zatím?) tento úspěch nepodařilo dosáhnout, ale nejedná se o žádné nováčky a už mají za sebou závodní zkušenost.
Ukázalo se, že dosažení stavu flow nezáleží na stupni výkonnosti a zažít jej mohou i “nevýkonní” sportovci. Top sportovci reportují, že zažívají při soutěžích o trochu vyšší hodnoty v rovnováze mezi požadavky a dovednosti, ponoření do aktivity, lepší zpětnou vazbu a cíle, koncentrace a míry kontroly. Statisticky však nic významného
Ve studii zároveň udělali rozdělení podle pohlaví a zkoumali, jestli jsou nějaké rozdíly mezi muži a ženami ohledně vnímání flow. V této části studie se sice ukázaly drobné rozdíly, ale opět nic statisticky významného:
V závěrečné diskuzi k výsledkům výzkumu, autoři doporučují sportovcům trénovat mentální dovednosti, aby se naučili dostávat do těchto stavů flow a mohli podávat špičkový výkon.
Přeloženo do řeči mentálních dovedností potřebujeme zvládnout řízení pozornosti (pozornost na přítomném okamžiku na aktuálním prožitku, pocit kontroly), nastavování cílů (jak těch nejvyšších, výsledných, tak i těch nejnižších, procesních) a znát své “Proč” (autotelický zážitek). Chcete s tím pomoci? Ozvěte se mi!
Zdroj: PREDOIU, R., DINȚICĂ, G., ZDANOVSCHI, A. M., HATUEL CZUCKERMANN, L., PREDOIU, A., & TĂTĂRAN, A. (2022). THE FLOW STATE IN ELITE ROMANIAN FENCERS. Discobolul-Physical Education, Sport & Kinetotherapy Journal, 61(3). https://doi.org/10.35189/dpeskj.2022.61.3.4