Co se odehrává v hlavě sportovce ve chvíli, kdy podává životní výkon?
Dlouhá desetiletí sportovní psychologii dominovala myšlenka, že existuje jeden ideální psychologický stav, do kterého se sportovec musí dostat, aby mohl uspět. Říkalo se mu různě: flow, the zone, peak performance.
Moderní věda ale ukazuje, že skutečnost je mnohem pestřejší.
Nová studie Jackman a kol. (2025) – viz odkaz dole v článku – analyzuje 50 let výzkumu a přichází s jasným závěrem:
👉 Neexistuje jediný správný stav. Existuje jich více – a různé situace vyžadují různá psychická nastavení.
Proč jsme si mysleli, že existuje jen jedna „zóna“?
V minulosti se vědci i trenéři snažili popsat, proč někdy sportovec podá výkon, který jako by přesahoval jeho běžné schopnosti. Jednou to vysvětlovali „ideálním emočním stavem“, jindy „uvolněností“, pak zas „pocitem lehkosti“. Objevila se řada názvů, často překrývajících se:
- flow
- peak experience
- the zone
- ideální výkonový stav (IPS)
- optimální mentální stav
Studie však ukazuje, že mnoho z těchto konceptů bylo vágních, nekonzistentních nebo zaměňovalo různé stavy pod různými názvy.
Teorie obrácené U-křivky: jednoduchý model, který svět miloval… ale realita je složitější
Pokud jste někdy slyšeli, že „trocha stresu pomáhá, ale moc stresu škodí“, slyšeli jste zjednodušenou verzi Yerkes–Dodsonova zákona: teorie obrácené U-křivky.
Tento model tvrdí, že:
- malá aktivace → nízký výkon
- střední aktivace → nejlepší výkon
- příliš velká aktivace → výkon jde dolů
Byla to jednoduchá, vizuálně přitažlivá teorie, a proto se používá dodnes. S oblibou ji používám s klienty pro zjednodušené vysvětlení jak je to s tlakem, stresem a výkonem.
Jenže moderní výzkumy ukazují, že:
- různí sportovci snášejí různou míru aktivace
- různé sporty a situace vyžadují jinou psychiku
- někdy vysoký tlak výkon zlepší (např. tzv. “clutch” momenty)
- jindy vysoké napětí výkon sníží
- aktivace sama o sobě nestačí vysvětlit kvalitu výkonu
Studie Jackman et al. upozorňuje, že podobně jednoduché modely dnes nemohou zachytit komplexitu reálného výkonu.
Velký posun: z jednoho ideálního stavu k „multiple-state“ pohledu
Co tedy ukazuje současná věda?
Že excelentní výkon nevzniká jen v jednom psychologickém stavu, ale různými cestami.
Studie zdůrazňuje, že:
Optimální stav není univerzální. Je individuální, situační a může vypadat úplně jinak podle typu sportu i fáze soutěže.
Tento pohled stojí v kontrastu s teorií obrácené U-křivky i se staršími koncepty „ideálního stavu“.
Jaké stavy skutečně vedou k excelentnímu výkonu?
Studie podrobně rozebírá devět hlavních přístupů. Některé se ukazují jako robustní, jiné jako zastaralé či nejasné.
Níže jsou ty nejdůležitější.
1) Flow: když jde všechno samo
Flow je pravděpodobně nejznámější výkonový stav. Je to pocit:
- lehkosti
- automatismu
- ponoření do činnosti
- ztráty vnímání času
Stavu Flow jsme se na těchto stránkách už několikrát věnovali.
Flow je příjemné, ale zároveň vzácné. Studie upozorňuje, že flow není vždy potřeba pro skvělý výkon – a někdy je dokonce nevhodné, například v situacích s vysokým tlakem.
2) Clutch: stav, který rozhoduje zápasy
Clutch je něco jako opak flow.
Je to stav, kdy:
- sportovec vynaloží vědomé úsilí
- je extrémně soustředěný
- cítí tlak situace
- přesně ví, co musí udělat
- výkon je „pracný“, ale účinný
Clutch se objevuje v momentech, kdy se rozhoduje – poslední pokus, match point, závěrečná minuta.
3) MAP model: čtyři tváře výkonu
MAP model rozlišuje čtyři různé stavy, ve kterých může sportovec fungovat.
Type 1 – optimální automatický stav
Lehkost a plynulost, podobné flow.
Type 2 – optimální kontrolovaný stav
Výkon není automatický, ale řízený. Vhodný pro náročné podmínky, únavu, tlak, taktické bitvy.
Type 3 – suboptimální kontrolovaný
Překontrolovanost, křeč, svázanost.
Type 4 – suboptimální automatický
Nízká energie, ospalost, „odpojenost“.
Pozoruhodné je, že excelentní výkon může vzniknout v Type 1 i Type 2 – tedy v plynulém i v kontrolovaném stavu.
4) IZOF: každý sportovec má svou optimální emoční zónu
Teorie IZOF (Individual Zones of Optimal Functioning) ukazuje, že optimální výkon závisí na:
- konkrétních emocích
- jejich intenzitě
- osobní historii sportovce
Modelem IZOF jsme se na těchto stránkách už detailně zabývali.
Pro někoho je ideální výkon spojen s klidem, pro jiného s agresivitou, pro dalšího s lehkou nervozitou. Není jedna univerzální křivka pro všechny.
5) A co starší pojmy?
Studie upozorňuje, že pojmy jako:
- peak experience
- the zone
- ideální výkonový stav
- optimální mentální stav
jsou velmi vágní, špatně definované nebo se překrývají s jinými jevy.
V moderním přístupu už pak nehrají zásadní roli.
Proč je multiple-state přístup přelomový?
Studie shrnuje hlavní důvody:
- Realističnost: sportovní výkon je dynamický, mění se podle situace.
- Individualizace: různí lidé fungují v různých stavech.
- Flexibilita: trenér nemusí „lovit flow“ – může pracovat s různými stavy.
- Lepší trénink: sportovec se učí poznat, co mu funguje v různých podmínkách.
A hlavně:
Špičkový výkon není výsledkem jednoho psychického nastavení, ale mnoha cestami, které se liší podle sportu, role, kontextu a momentu.
Co si z toho odnést jako sportovec nebo trenér?
1) Neexistuje jeden správný pocit
Nemusíte být vždy v „zóně“. Někdy je nejlepší být uvolněný, jindy připravený a soustředěný.
2) Flow není jediná cesta
Flow je skvělé, ale nelze se na něj spoléhat. Clutch nebo MAP Type 2 mohou být v rozhodujících momentech vhodnější.
3) Naučte se poznat své stavy
Každý sportovec má jiné ideální nastavení – zjistěte, jaké funguje vám.
4) Tlak nemusí škodit
Někdy je vysoká aktivace naopak klíčem k tomu, abyste v rozhodující chvíli podali maximum.
5) Starejte se o mentální dovednosti jako o fyzické
Pravidelný trénink práce se stavem je stejně důležitý jako technika nebo kondice.
Závěr
Studie Jackman a kol. (2025) přináší zásadní posun v tom, jak chápeme psychologii špičkového výkonu.
Namísto hledání jediné „zázračné zóny“ ukazuje, že existuje více rovnocenných cest, jak dosáhnout vrcholného výkonu – od flow přes clutch až po různé stavy popsané v MAP či IZOF.
Je to realističtější, praktičtější a výrazně bližší tomu, co sportovci skutečně prožívají na tréninku i v závodě.
V dalších článcích se podíváme na model MAP a “Clutch” trochu podrobněji.
Reference: Patricia C. Jackman, Joseph Greer, Matthew J. Schweickle, Patrick Boudreau, Scott G. Goddard, Stewart A. Vella & Christian Swann (13 Oct 2025): Psychological states underlying excellent performance in sport: A paradigm shift toward multiple-state perspectives, Journal of Applied Sport Psychology, DOI: 10.1080/10413200.2025.2561824