„Ten sportovec je psychicky silný.“
Takové hodnocení slýcháme ve sportu poměrně často. Když někdo zvládne rozhodující okamžik zápasu, otočí nepříznivý vývoj nebo se rychle oklepe po chybě, mluvíme o jeho mentální odolnosti.
Jenže odkud se tato odolnost bere? Je vrozená? Nebo ji lze systematicky rozvíjet?
Právě na tuto otázku hledala odpověď studie publikovaná v roce 2026 v časopise Frontiers in Psychology. Výzkumníci sledovali 470 závodníků bojových sportů a zaměřili se na vztah mezi mentálními dovednostmi, mentální odolností a sportovním výkonem.
Jejich závěr je překvapivě jednoduchý:
Mentální dovednosti samy o sobě výkon zlepšují. Ještě důležitější ale je, že postupně budují mentální odolnost. A právě ta pomáhá sportovcům podávat kvalitní výkony pod tlakem.
A právě tahle linka je ve studii nejzajímavější. O tom, že rozvoj mentálních dovedností vede k lepší pohodě sportovce, menší stresové reakci, lepšímu zvládání tlaku, apod. z těchto stránek víme. Ale že se někdo pokusil najít i linku přímo na zlepšení sportovního výkonu, to je ojedinělé. A nutno říci že i velmi ošemetné, protože sportovní výkon závisí na celé řadě parametrů a ne vždy souvisí jen s mentálním nastavením.
A jak to udělali?
Nechali na sportovcích, ať si sami určí, jak jsou dobří. Pomocí dotazníku zjistili vlastní reflexi výkonnosti a dali jí do kontextu toho, jak sportovec vnímá úroveň své mentální odolnosti a jak často trénuje jednotlivé techniky mentálního tréninku. Je v tom trocha statistické magie ale ukázalo se na silnou závislost mezi hodnotami. Pro inspiraci se podívejte na to, jak sportovci měli sebehodnotit úroveň svého výkonu:
Mentální odolnost není talent
Ve sportu často vzniká dojem, že existují lidé, kteří jsou psychicky silní od narození, a ostatní se s tím musí smířit.
Moderní sportovní psychologie ale nabízí jiný pohled. Mentální odolnost není jednorázová schopnost „zatnout zuby“. Je to soubor psychických zdrojů, díky nimž dokáže sportovec zvládat stres, nejistotu, tlak i neúspěch a přesto podat kvalitní výkon.
A stejně jako fyzická kondice se i tento psychický systém buduje postupně. Ne samotnými závody, ale každodenním tréninkem.
Co vlastně znamená mentální trénink?
Když se řekne mentální trénink, mnoho lidí si představí pouze vizualizaci nebo nějakou meditaci, že sportovec sedí v tureckém sedu a hodiny medituje a pak je z něj ten hrdina, co všechno dokáže.
Ve skutečnosti je mnohem širší.
Patří sem například:
- stanovování kvalitních cílů,
- mentální představivost (vizualizace),
- práce s vnitřním dialogem (self-talk),
- regulace stresu a aktivace,
- koncentrace pozornosti,
- mindfulness a další techniky práce s myslí.
Každá z těchto dovedností rozvíjí jinou část psychické připravenosti. Dohromady ale vytvářejí systém, který sportovci umožňuje fungovat i ve chvíli, kdy se závod nevyvíjí podle představ.
V praxi se stále setkáváme s tím, že mentální příprava se řeší hlavně ve chvíli, kdy nastane problém.
Sportovec nezvládne důležitý závod.
Začne pochybovat.
Nedaří se mu.
Teprve potom přichází otázka, zda by neměl začít pracovat se sportovním psychologem.
Jenže mentální odolnost nevzniká krizovou intervencí.
Stejně jako sílu nebo vytrvalost nelze vybudovat během jednoho týdne, ani psychická odolnost nevznikne těsně před mistrovstvím republiky.
Je výsledkem dlouhodobého procesu. Pravidelné práce s vlastní pozorností. Pravidelné práce s emocemi. Pravidelného nácviku reakcí na tlak.
Nejde jen o výkon
Na studii je zajímavé ještě něco. Autoři opakovaně připomínají, že dobře rozvinutá mentální odolnost neslouží pouze k lepším výsledkům.
- Pomáhá také zvládat stres.
- Snižuje riziko psychického vyčerpání.
- Podporuje dlouhodobou motivaci.
- Usnadňuje návrat po neúspěchu.
To je důležité zejména u mladých sportovců, kde by cílem mentální přípravy neměly být jen medaile, ale také zdravý vztah ke sportu.
Co si z výzkumu odnést?
Studie nepřináší převratnou novou techniku. Nepopisuje ani žádné „tajemství vítězů“. Naopak potvrzuje něco, co sportovní psychologie říká už řadu let.
- Mentální odolnost není izolovaná vlastnost.
- Je výsledkem dlouhodobého rozvoje mentálních dovedností.
- Každá dobře zvládnutá vizualizace, každá práce s koncentrací, každý kvalitní self-talk nebo správně nastavený cíl představují malou investici do psychické připravenosti sportovce.
Jednotlivě mohou působit nenápadně. Dlouhodobě ale vytvářejí pevný psychologický základ, který rozhoduje právě ve chvílích, kdy se závody lámou.
Jaké techniky se nejčastěji používají pro rozvoj mentální odolnosti?
Výzkumy i dlouholetá praxe sportovní psychologie ukazují, že mentální odolnost nevzniká jedním cvičením. Rozvíjí se pravidelným tréninkem několika základních dovedností.
- Stanovování cílů (Goal Setting)
Sportovec se učí vytvářet jasné procesní, výkonové i výsledkové cíle, které zvyšují motivaci a pomáhají udržet pozornost na tom, co může ovlivnit. - Vizualizace (Imagery)
Mentální nácvik správného provedení výkonu, různých závodních situací i zvládání krizových okamžiků. Mozek si vytváří zkušenost ještě před skutečným výkonem. - Vnitřní dialog (Self-talk)
Práce s tím, co si sportovec říká během tréninku a závodu. Cílem je nahradit automatické negativní myšlenky vědomou a konstruktivní komunikací se sebou samým. - Koncentrace a řízení pozornosti
Cvičení zaměřená na udržení pozornosti na přítomném okamžiku a rychlý návrat k výkonu po vyrušení nebo chybě. - Regulace aktivace a práce se stresem
Dechová cvičení, relaxační techniky nebo aktivizační postupy pomáhají dostat organismus do optimálního stavu pro výkon. - Mindfulness
Trénink schopnosti vnímat přítomný okamžik bez zbytečného hodnocení. Pomáhá lépe zvládat tlak, emoce i rušivé myšlenky. - Předvýkonové rutiny
Krátké sekvence činností před startem nebo důležitým pokusem, které navozují pocit jistoty a usnadňují vstup do optimálního psychického nastavení. - Reflexe výkonu
Vědomé zhodnocení tréninku nebo závodu s důrazem na získané zkušenosti a poučení místo hledání viníků. - Práce se sebedůvěrou
Cílené posilování víry ve vlastní schopnosti prostřednictvím připomínání úspěchů, zvládnutých situací a realistického hodnocení vlastních dovedností. - Nácvik zvládání krizových situací
Simulace náročných scénářů (chyba, nepříznivý vývoj závodu, tlak soupeře nebo publika) a hledání účinných reakcí ještě před tím, než nastanou ve skutečnosti.
Žádná z těchto technik sama o sobě nezaručí úspěch. Jejich skutečný přínos spočívá v pravidelném a systematickém tréninku. Právě z něj se postupně rodí mentální odolnost, která pomáhá sportovci zvládat tlak, neúspěchy i rozhodující okamžiky závodu.
Zdroj: Duyan M, Günel İ, Özoğlu F, Reyhan S, Çelik T, Ok G, Musa M and Giuriato M (2026) Mental performance skills and athletic performance in combat athletes: the mediating role of mental toughness. Front. Psychol. 17:1848217. doi: 10.3389/fpsyg.2026.1848217