Během přípravy článku o psychických vlastnostech šermíře jsem narazil na téma přípravy na turnaj a pojem mentální únava. V odkazovaném článku byl popsán i hrubý mechanismus, jak poskládat z pohledu přípravy poslední týden před turnajem, aby byl sportovec optimálně připraven.
Nedalo mi to a rozhodl jsem se prozkoumat téma mentální únavy víc do hloubky. Článek se dívá na mentální únavu perspektivou sportovního šermu, ale závěry jsou obecně platné pro kterýkoliv sport.
V tomto článku se podíváme podrobněji na:
- průvodní jevy mentální únavy a jak negativně ovlivňuje sportovní výkon
- příčiny mentální únavy
- možnosti, jak mentální únavu změřit a vyhodnotit
- způsoby, jak mentální únavu řídit
- periodizaci přípravy na turnaj
Při přípravě článku vycházím z vědeckých studií, které se tomuto tématu věnovaly (seznam je na konci článku).
Mentální únava a příprava na turnaj je věc přísně individualizovaná. Někdo má vyzkoušeno a ověřeno, že před turnajem tlumí sparring, aby byl pak správně nažhavený. Někomu zase pomáhá, když přejde ze sparringu rovnou k soutěži, protože je to pro něj pak stejné a není tak nervózní.
Každý má svojí vyzkoušenou cestu. Kdybyste svojí cestu ještě hledali nebo jste zjistili, že vaše aktuální cesta možná není ta nejlepší, zkuste se nechat inspirovat.
Mentální únava
Z definice je mentální únava (MF; mental fatigue) stav dočasného kognitivního vyčerpání vznikající po dlouhotrvajícím kognitivním zatížení nebo kombinovaném kognitivně-fyzickém tréninku.
Slovem “kognitivní” chápeme funkce a schopnosti, které člověku pomáhají vnímat svět kolem sebe, jednat, reagovat, učit se, pamatovat a přizpůsobovat. Jedná se i o funkce, které zahrnují například paměť, koncentraci a směrování pozornosti, rychlost myšlení a pochopení informací, a podobně.
Každý z nás si už určitě takový stav, kdy “nám to už hlava nebere” zažil. Nejčastěji asi ve škole při přípravě na nějaký test nebo opakování, v práci po nekonečných mítincích, a podobně.
Hlava už to nedává, máte potíže se zkoncentrovat a nasměrovat svojí pozornost na něco důležitého. Narůstá ve vás neklid a místo učení jdete třeba prokrastinovat a věnujete se doomscrollingu na Youtube nebo Facebooku…
Jaký má taková mentální únava dopad na šermířský výkon? Co všechno může ovlivnit? Mentální únava totiž může zásadním způsobem narušit sportovní výkon.
Projevy mentální únavy ve sportovním šermu
1️⃣ Kognitivní projevy (poznávací funkce)
Tyto změny se objevují jako zpomalení a snížení kvality rozhodování — často dřív, než se objeví fyzická únava.
a) Reakční čas a pozornost
Po delším kognitivním zatížení (např. po tréninku, taktickém rozboru, několika zápasech v řadě) se prodlužuje reakční čas. Ve studiích se uvádí až o 5 – 15 %, což odpovídá cca 100 až 200 ms nárůstu při jednoduché reakci.
Zhoršení kognitivních schopností samozřejmě ovlivňuje i to, jak dokáže šermíř “číst hru” a vyhodnocovat soubojové situace, má větší náchylnost skočit na soupeřovy finty a reaguje předčasně na signály soupeře.
b) Rozhodování a anticipace
Mentálně unavený šermíř častěji volí stereotypní nebo uspěchané taktické volby a méně adaptuje svou strategii podle soupeře. Zhoršuje se schopnost rozpoznat změnu rytmu soupeře a sníží se kvalita rozhodnutí (studie uvádí až o 6–9 % po 45 min mentální zátěže).
c) Selektivní pozornost
Klesá schopnost soustředit se na relevantní podněty (rameno soupeře, ruka, zbraň) a roste „rozptyl pozornosti“, což může vést k chybnému posouzení vzdálenosti a časování akcí.
2️⃣ Fyzické projevy
Mentální únava ovlivňuje i koordinaci pohybů a výbušnost. Například analýza videa ukázala až 7% odchylku v dráze hrotu zbraně při reportované mentální únavě. Zároveň může způsobit pokles výkonu (výbušnost) o 2–4 % při skoku, sprintu nebo výpadu. Efekt se samozřejmě s pokračováním v turnaji kumuluje.
3️⃣ Perceptuálně-motorické projevy (spojení vnímání a reakce)
Mentální únava oslabuje vztah mezi vnímáním a pohybem – mozek sice rozpozná signál soupeře, ale reakce přichází opožděně nebo méně přesně. Špatné vyhodnocení a komunikací mezi hlavou a tělem může vést chybné reakci na signály. Studie uvádí nárůst “zbytečných” akcí na falešné podněty soupeře až o 12 %. Tento typ chyby je často pozorován u závodníků v pozdějších fázích turnaje.
4️⃣ Emoční a psychologické projevy
Mentální únava je samozřejmě úzce propojena se změnou nálady, motivace a seberegulace. Sportovec ztrácí chuť „riskovat“ nebo zkoušet kreativní řešení a spoléhá se na zajetou rutinu. S vyšší mentální únavou roste i míra frustrace na výskyt chyb, což jen více naruší práci s pozorností. To může vést ke zhoršené seberegulaci a větší emoční nestabilitě.
Problémy se samozřejmě kupí a rostou spolu s pokračováním v soutěži. Mozek toho “začíná mít dost” a ztrácí schopnost filtrovat to, co je důležité.
Příčiny mentální únavy
Dost nepříjemné čtení, že? Je možné říct, co vlastně mentální únavu způsobuje? U té fyzické je to poměrně intuitivní. Sval už vyčerpal palivo pro svůj pohyb. Jak je to u té mentální? Může dojít mozku palivo? Literatura uvádí, že existují 3 oblasti, které vyčerpávají mozek:
👉 neurobiologie,
👉 psychologie,
👉 organizačně–tréninková.
Pochopení příčin mentální únavy je klíčem k tomu, jak ji předcházet, sledovat a jak ji řídit.
🧠 1️⃣ Neurobiologické a kognitivní příčiny
Dlouhodobá aktivace část mozku, které jsou odpovědné za pozornost, rozhodování, inhibici impulzivních reakcí, pracovní paměť, a podobně. Při delším taktickém rozhodování, řešení stresových situací nebo sledování soupeřových akcí mozek spotřebovává glukózu a neurotransmitery (zejm. dopamin) a hromadí adenosin, což způsobuje snížení bdělosti a „kognitivní zpomalení“.
Kumulací kognitivní zátěže postupně snižuje schopnost mozku filtrovat vstupy a nepodstatné podněty, což vede k mentálnímu zahlcení a ztrátou vnímavosti, zpomalením reakcí a poklesem kvality výběru akcí.
Dlouhodobá mentální námaha vyčerpává zásoby neurotransmiterů, zejm. dopaminu, který je klíčový pro motivaci, pozornost a udržení tempa reakce. Při nízké hladině dopaminu mozek vyhodnocuje stejné úkoly jako „náročnější“, což zvyšuje subjektivní únavu, i když objektivní výkon třeba ještě neklesl.
💭 2️⃣ Psychologické a emocionální příčiny
Předzávodní nervozita (stres), vnitřní tlak („musím vyhrát“, „nesmím prohrát první zápas“) aktivuje oblasti mozku spojené s emocemi a vnímáním strachu. Ten na to reaguje vyplavením stresových hormonů, například kortizolu, který tlumí dostupnost center mozku odpovědných za kognitivní schopnosti a negativně ovlivňuje schopnost rozhodování, plánování, analýzy, a podobně. To je hlavní důvod, proč se mentální únava může objevit ještě před prvním zápasem.
🏋️♂️ 3️⃣ Tréninkové a organizační příčiny
Poslední oblastí, která je zdrojem příčin mentální únavy jsou požadavky kladené samotným sportem a prostředím, které v rámci tréninku opomíjí mentální regeneraci a “vypnutí”. Trénink má 2 až 3 hodiny, je potřeba zvládnout zahřátí a protažení, práci nohou, školu s trenérem, párová cvičení a sparring. To vše 3 – 4 krát týdně. Přidat další blok je už poměrně obtížné.
Když k tomu připočteme často duální kariéru vrchlového sportovce a studenta, bojujeme aspoň za základních 7 hodin spánku. Cokoliv pod 7 hodin neumožní dostatečnou regeneraci a podporuje vznik mentální únavy.
Děti a teenageři jsou z tohoto pohledu ještě problematičtější. Části mozku, které jsou odpovědné za kognitivní funkce často dozrávají až kolem cca 25. roku věku. Jinými slovy, trénovali bychom něco, co tam ještě není, případně bychom trénovali něco, co se velmi rychle mění – mozek adolescentů.
Měření mentální únavy
Když už víme, jaké jsou projevy mentální únavy a co všechno jsou příčiny, pojďme se podívat, jestli je možné mentální únavu nějak změřit. Kolik mentální únavy je už moc a kolik je ještě ok?
Mentální únava jako subjektivní pocit je obtížně měřitelná a máme k dispozici jen omezené nástroje jak ji změřit.
K měření a vyhodnocení je možné použít sebehodnotící postup. Často se provádí pomocí tzv. VAS škály (Visual Analog Scale), což je zjednodušeně čára od 0 do 100, kde 0 je nulová mentální únava a 100 je naprostá mentální unavenost. Zvolíte si pak zhruba hodnotu, na která pocitově odpovídá vašemu stavu.
Způsob měření je individuální a silně pocitový. Co je pro někoho 90 může být pro jiného 60. Vše samozřejmě může být zkreslené skutečnou fyzickou únavou a dalšími parametry. Nicméně při dlouhodobém sledování se tato metoda jeví jako užitečná pomůcka.
Měření mentální únavy pomocí VAS zkusili ve studii, která se zabývala dlouhodobým pozorováním. Úroveň mentální únavy pak zkusili porovnat s výsledky testů reakční rychlosti a potvrdilo se, že v okamžicích mentální únavy dochází k prodloužení reakční rychlosti.
K dalším způsobům, jak měřit mentální únavu, resp. její průvodní jevy, patří kognitivní testy, třeba krátký Stroop nebo Go/No-Go test (měří reakční čas a chybovost, trvá 3–6 min).
Jedná se o celou rodinu testů, které jsou k dispozici i jako mobilní aplikace a které jsou postavené na tom, že se na obrazovce mobilu zobrazí nějaký symbol nebo obrazec, který musíte co nejrychleji vyhodnotit a vybrat správnou reakci.
Tento typ testu není ovlivněn fyzickou únavou, takže může poskytnout zpětnou vazbu na úroveň mentální únavy, pokud se zhorší rychlost nebo přesnost reakce. Velkou výhodou tohoto typu testu je, že se dá provádět opakovaně v průběhu dne. Toho se také využívá ve vědeckých studiích, kdy se zkoumá dopad mentální únavy na jednotlivé činnosti.
Dalším typem měření pro vyhodnocení úrovně mentální únavy je kvalita spánku pomocí wearables (hodinky, apod.). Čím nižší skóre spánku, tím vyšší únava.
V každém případě platí, že je nutné nastavit dlouhodobý monitoring, aby bylo možné určit klidové a základní hodnoty, trendy a špičky a dát je do kontextu celkové přípravy na výkon.
Řízení mentální únavy
Co když z některého měření zjistíme, že naše úroveň mentální únavy roste? Dá se to nějak zvrátit? Ano i ne. Jediným “lékem” na mentální únavu je dostatek kvalitního spánku, vyvážená strava a minimum stresu.
To je pro sportovce často dost nedosažitelný stav a proto se zkoumají intervence, které mají za úkol situaci aspoň nezhoršit, resp. minimalizovat vliv mentální únavy na sportovní výkon při turnajích nebo zápasech.
Brain Endurance Training (BET)
BET je relativně nový typ intervence, který míří právě na přípravu proti mentální únavě a který je v dnešní době široce zkoumaný. Kombinuje v sobě kognitivní úkoly (rozhodování, rozpoznávání barev, reakční volby) a fyzický trénink, typicky 2–3× týdně po dobu 4–6 týdnů.
Konkrétním příkladem může být následující protokol, u kterého byla potvrzena účinnost proti mentální únavě.
Trénink byl rozložen do 5 týdnů a trénovalo se téměř každý den. Paleta BET cvičení byla velmi široká, od manuální sudoku až po nejrůznější stroop testy a Go/NoGo scénáře. Drtivá většina těchto testů a tréninků je dnes k dispozici ke stažení jako mobilní aplikace.
Dalším účinným pomocníkem pro řízení mentální únavy je správně nastavená periodizace sportovní přípravy. Směrem k vrcholu (turnaji) se snižuje objem a zachovává se intenzita kognitivně náročných aktivit a před turnajem vypneme i tu. Využívá se tzv. principu superkompenzace (termín superkompenzace vychází původně z kondiční přípravy, kdy po zátěži a odpočinku nastává “okno”, kdy tělo může víc, protože doplnilo potřebné zásoby energie a trošku si přidalo, což umožní podat ještě lepší výkon).
V mentálním tréninku můžeme této situace také využít a zařazením relaxace “vyčistit mozek” a připravit ho na ještě větší výkon.
Vyladění formy (angl. tapering) se liší sport od sportu. Některé typy sportů umožňují naplánovat vyladění například poslední 3 – 4 týdny před soutěží. Na druhé straně jsou sporty, kde se hraje co týden a tam to vyladění formy probíhá trochu jinak, resp. se všechno zkrátilo. A nakonec jsou sporty, kde je řada turnajů za sebou, takže vyladění formy se provádí ještě “ostřeji”.
Příklad z plavání:
| Den | Kondiční složka | Mentální složka |
| 2 týdny před výkonem | Snížení objemu (o cca 50–60%) při zachování vysoké intenzity. Např. krátké rychlé intervaly s dlouhým odpočinkem (např. 8x 50m v závodním tempu s 3-4 min. pauzou) | BET cvičení (4x týdně po dobu 20 minut) bezprostředně po tréninku s mobilní aplikací na paměť a pozornost) |
| Týden před výkonem | Volno nebo velmi lehké rozplavání | Mentální uvolnění, jen aktivní odpočinek (lehká jóga, protahování), kvalitní spánek |
| 6 až 4 dny před výkonem | Snížení objemu o 70–80%,zachování vysoké intenzity (např. nácvik závěrečných sprintů, dlouhá pauza mezi sprinty) | BET cvičení (1x denně po dobu 20 minut), například formou Stroopova testu (identifikace barev ne textu) v planku |
| 3 dny před výkonem | Cestování/Lehký trénink (30 min.) | Vizualizace, například 20 min. detailní vizualizace (úspěšný závod a negativní scénáře “co, když” a jejich úspěšné vyřešení |
| Dva dny až den před výkonem | Aktivace, například 15 min. v bazénu jen ostré starty a obrátky | Klid, na konci dne rychlost reakce testovaná v mobilní aplikaci |
| Den závodu | Udržení pozornosti na dech (krátké meditace 5 – 10 minut) a nacvičené rutiny. Vyhnutí se náročným kognitivním úkolům |
Příklad z fotbalu (mikrocyklus 7 dnů):
| Den | Kondiční složka | Mentální složka |
| D-6 | Regenerace / Kompenzace. | Mentální odpojení. |
| D-5 | Vysoká zátěž (Max. Objem, Silový trénink). | Po skončení tréninku test na working memory (20 min.) |
| D-4 | Vysoká intenzita / Taktika. | Integrace mentální složky do tréninku (Integrace), například hra (5v5). Trenér volá v průběhu hry náhodné barvy; hráči musí změnit úkol (např. červená = hra na jeden dotek, modrá = hra přes stopera, apod.). |
| D-3 | Snížený Objem (70 %), střední intenzita. | Integrace reakční rychlosti do tréninku – reakce na signál bez výběru akcí |
| D-2 | Velmi nízký objem (Aktivace). | Mentální Jistota: Omezení stresu. Vizualizace úspěšných akcí |
| D-1 | Volno / Lehká Procházka. | Aktivní Relaxace. Absolutní klid od fotbalu, zaměření na spánek a hydrataci. |
| D | Zápas. | Zaměření pozornosti na provádění vybraných postupů (na proces), které může fotbalista ovlivnit |
Příklad ze šermu (7 – 10 dní před turnajem):
| Den | Fyzická Zátěž (Objem, Intenzita) | Mentální Zátěž (BET & Vyladění) |
| 2 týdny před turnajem | Snížení objemu o 40–50 %. při zachování vysoké intenzity (soutěžní sparring) | 3x týdně po soutěžním sparringu 10 minut test v mobilní aplikaci na přepínání pozornosti a výběr akce – celkem 20 – 30 minut |
| D-6 před turnajem | Mírné snížení objemu, zaměření tréninku na techniku | Analýza videa soutěžních utkání se zaměřením na technické provedení |
| D-5 + D-4 před turnajem | Snížení objemu o 70–80 % (jen krátký trénink) se zaměřením na procvičování výbušné rychlosti | Integrace BET do tréninku při rozvoji reakce (15 minut) – reakce na signál s výběrem akce |
| D-3 + D-2 před turnajem | lehké protažení / cestování | Relaxace, vizualizace vybraných částí utkání (první 3 úspěšné zásahy v utkání) a jejich simulace |
| D-1 před turnajem | Volno | Relaxace, vizualizace úspěšného turnaje (od vstupu ho holy až po vyhlášení) |
| Turnaj | Zápas. | Dostatečná hydratace, mezi zápasy krátké cvičení (1 minuta) pro reset kognitivního systému (hádanka, logická úloha), například vyjmenovat hlavní města států, které mají v hale vyvěšenou vlajku, apod. |
Opět platí, sledujte svojí mentální únavu, ať zachytíte trendy a odchylky od normálních hodnot.
Shrnutí periodizace
- T-14 až T-7:
- BET 2× týdně (20–30 min), stabilní spánek, krátká zdřímnutí během dne (10–20 min).
- T-7 až T-3:
- kondiční složka se snižuje, mentální složka (BET) se snižuje na 10–15 min a integruje se přímo do taktických a technických cvičení. Klademe důraz na rozhodovací rychlost.
- T-2 až T-0:
- kondiční složka je minimální (40–60 %) standardu, bez BET, jen krátké reakční drilly zapracované do techniky a taktiky, důležitý spánek.
Reference:
Giorgio Varesco, Aurélie Sarcher, Julie Doron, Marc Jubeau, Striking a balance: Exploring attention, attack accuracy and speed in fencing performance, European Journal of Sport Science, 10.1002/ejsc.12176, 24, 9, (1278-1286), (2024).
Bian, C., Russell, S., De Pauw, K., Ampe, T., Bogataj, Š., & Roelands, B. (2025). Impacts of Season Phases and Training Variables on Mental Fatigue in Real-World Elite Fencing. International Journal of Sports Physiology and Performance, 20(9), 1232-1238. Retrieved Nov 4, 2025, from https://doi.org/10.1123/ijspp.2025-0079
Di Martino G, Centorbi M, Buonsenso A, Fiorilli G, della Valle C, Iuliano E, Calcagno G, di Cagno A. Assessing the Impact of Fencing on Postural Parameters: Observational Study Findings on Elite Athletes. Sports. 2024; 12(5):130. https://doi.org/10.3390/sports12050130
Stanicki, B., Criscione, J. X., Shaari, A. L., Thompson, K., & Galdi, B. (2025). An Analysis of Fencing Injuries in the United States: A 10-Year Database Review. Orthopaedic journal of sports medicine, 13(4), 23259671251334774. https://doi.org/10.1177/23259671251334774
Varesco, Giorgio & Staiano, Walter & Bracco, Maëlle & Pageaux, Benjamin & Soulas, Lena & Goisbault, Maël & Doron, Julie & Jubeau, Marc. (2025). Effects of 5-Week Brain Endurance Training on Fatigue and Performance in Elite Youth Epée Fencers. International Journal of Sports Physiology and Performance. 20. 10.1123/ijspp.2024-0396.
Bian, C., Russell, S., De Pauw, K., Ampe, T., Bogataj, Š., & Roelands, B. (2025). Impacts of Season Phases and Training Variables on Mental Fatigue in Real-World Elite Fencing. International Journal of Sports Physiology and Performance, 20(9), 1232-1238. Retrieved Nov 4, 2025, from https://doi.org/10.1123/ijspp.2025-0079
Bian C, Russell S, De Pauw K, Habay J, Bogataj Š and Roelands B (2025) Understanding of mental fatigue in elite fencing sports: perspectives from Chinese national level fencers. Front. Psychol. 16:1512326. doi: 10.3389/fpsyg.2025.1512326