Studie studií z roku 2022 prověřovala vědecké studie publikované v letech 2010 – 2020, které zkoumaly vliv psychologických intervenčních programů na výkonnost elitních sportovců (tzv. “high-performance athletes”)
Hledali a prozkoumávali studie, které zahrnují testování před intervencí, intervenční fázi a následný test po intervenci, které hodnotí psychologické proměnné spojené s výkonností (např. psychické dovednosti, stres, psychická flexibilita a podobně).
Všechny studie vedly k tomu, že se zvýšil well-being sportovců, resp. jedna nebo více psychologických proměnných spojených s výkonností (snížení stresu, zlepšení vizualizace, koncentrace, apod.).
To je určitě dobrá zpráva! Mezinárodní Olympijský Výbor (MOV) ukazuje, že dosažení a udržení well-being je jednou z aktuálních priorit sportovního odvětví. Elitní sportovní prostředí umí být velmi toxické a MOV připravil celou řadu materiálů a programů pro elitní sportovce. Těmto materiálům se určitě budu věnovat v budoucnu podrobně.
Jak je to ale se samotným sportovním výkonem, je otázka trochu zapeklitější. Mentální stránka je jen jednou z mnoha kostiček, které dávají dohromady sportovní výkon. Kromě mentální složky do hry vstupují ještě kondiční schopnosti, které se také v čase vyvíjejí. Vstupuje do hry taktika a technika sportovce, jeho jídelníček a regenerace. Svojí roli hraje i to, jestli a v jakém týmu sportovec hraje nebo jestli se jedná o individuální sport. Jestli sportovec přechází z věkové nebo váhové kategorie, atd. Těch vlivů je tam obrovské množství, ale i tak celá řada studií potvrdila lepší sportovní výsledky po intervenci.
Nejčastěji byly zkoumány techniky všímavosti, (mindfulness). Tyto techniky jsou charakteristické prací s koncentrací a nehodnotícím přístupem k vlastním myšlenkám. U těchto technik byl prokázán silný vliv na výkonnost. Pomáhají se zvládáním úzkosti, zlepšení koncentrace nebo snížením stresu.
Další “silnou” technikou je vizualizace. Vizualizace neboli mentální představivost nejčastěji pomáhá při nácviku technik a taktiky. Z pohledu mentálních dovedností pak pomáhá například s motivací a sebedůvěrou.
Relaxační techniky, mezi které řadíme například dechové techniky nebo techniku Progresivní svalové relaxace, pomáhají při snížení stresu a regulaci emocí.
U technik, které rozvíjejí schopnosti zvládání stresu (coping), kognitivně-behaviorální terapie nebo psychoedukace byl prokázán střední vliv na výkon a doporučuje se s nimi pracovat jako s doplňkovými technikami.
| Oblast | Cíl studie | Četnost studií | Identifikovaný efekt |
| Mindfulness a meditace | snížení stresu, zvýšení koncentrace | 5/9 | silný |
| Vizualizace | mentální příprava, sebevědomí, pozornost | 4/9 | silný |
| Relaxační techniky | regulace vzrušení, snížení úzkosti | 3/9 | střední až silný |
| Strategie zvládání stresu (coping) | mentální flexibilita, odolnost | 3/9 | střední |
| KBT přístupy | self-talk, restrukturalizace myšlení | 2/9 | střední |
| Psychoedukace a mentální koučink | motivace, sebe-úcta, znalosti | 2/9 | doplňkový |
Stručné shrnutí vybraných technik
🧘 Mindfulness (všímavost)
nejčastěji používaná intervence
Typ: krátké denní cvičení (5–15 min), někdy vedené audio záznamem.
Cíle:
- snížení předzávodního stresu
- zlepšení koncentrace během výkonu
- rychlejší návrat do „flow“ po chybě nebo úderu
Identifikované techniky:
- Body scan
- Dechová kotva
- Mindfulness během pohybu
🌀 Vizualizace (Imagery)
Typ: systematický nácvik představování si ideálního výkonu (techniky, situace v zápase, vítězství).
Cíle:
- zvýšení sebevědomí a pocitu kontroly
- posílení motorického učení a připravenosti
- mentální opakování taktických scénářů
Identifikované techniky:
- Vivid imagery (živé, multisenzorické představy)
- Scenario imagery (konkrétní zápasové situace)
- Performance imagery (finální výkon)
🌿 Relaxační techniky
Typ: progresivní svalová relaxace (PMR), řízené dýchání, krátká regenerace.
Cíle:
- snížení úzkosti
- optimalizace arousal (aktivace těla a mysli)
- podpora regenerace
Identifikované techniky:
- PMR – postupné napínání a uvolňování svalů
- Box breathing (4–4–4–4)
- řízená dechová vizualizace
V rámci diskuze v článku bylo zdůrazněna potřeba dalšího zkoumání. Zkoumané vzorky byly relativně malé – jednotlivé týmy nebo reprezentační výběry a rozdílné typy programů a jejich doby. Například časový rozptyl zkoumaných studií je obrovský. Od 3 hodinových sezení ve 3 dnech, přes 10 sezení po 20 minutách po dobu 10 týdnů až po 96 30-minutových sezení v průběhu 6 měsíců.
Pro zajištění heterogenity jsou zajímavé i studie, které mají různé věkové kategorie nebo rozdílná pohlaví.
Velkou roli hraje i to, jestli byly v rámci studie testovací subjekty rozdělené do 2 skupin. Jedna, která testovala intervenci a druhá, tzv. kontrolní, která nedostávala nic navíc a jejich výsledky se vzájemně porovnaly.
Například u mindfulness se uvádí, že nejpozději za 8 týdnů tréninku (3x týdně na 15 minut) byste měli pozorovat zlepšení práce s myšlenkami a koncentrací.
Doporučení pro praxi zahrnují: začlenění psychologických tréninků jako součást sportovního programu, individualizaci intervencí podle potřeb sportovce, využití technik s ověřeným efektem (např. mindfulness, relaxace) a zajištění adekvátního metodologického designu při výzkumu (kontrolní skupiny, dostatečné vzorky).
Autoři také vyzývají k další empirické práci, zejména k větším, robustně navrženým studiím, které by umožnily generalizaci, dlouhodobé sledování a srovnání různých typů psychologických technik.
Shrnutí:
- Mentální složka je nedílnou součástí sportovního výkonu a jako taková potřebuje rozvíjet a trénovat.
- Ač výzkum v této oblasti zdaleka není hotový, pracujte s technikami, které už mají “něco za sebou” a u kterých byl identifikován efekt na výkon nebo dílčí psychologické parametry výkonu. Silný efekt na výkon byl prokázaný u technik všímavosti, mentální představivosti a dechových a relaxačních technik.
- Chápejte mentální stránku komplexně, techniky je vhodné kombinovat a zohledněte i osobnost sportovce a jeho individuální potřeby. Co pomáhá jednomu, nemusí fungovat u druhého.
- Najděte si čas pro sdílení a reflexi, například s koučem nebo v rámci skupiny.
Ref: Reyes-Bossio M, Corcuera-Bustamante S, Veliz-Salinas G, Villas Boas Junior M, Delgado-Campusano M, Brocca-Alvarado P, Caycho-Rodríguez T, Casas-Apayco L, Tutte-Vallarino V, Carbajal-León C and Brandão R (2022) Effects of psychological interventions on high sports performance: A systematic review. Front. Psychol. 13:1068376. doi: 10.3389/fpsyg.2022.1068376