Při sběru materiálů pro článek o tréninku pod tlakem, jsem narazil na jedno zajímavé povídání ve vědeckém sborníku, které zaujalo mojí pozornost.
Dokument popisoval charakteristiky a požadavky na výkon sportovních šermířů. Nejedná se o žádnou studii o aplikaci nějaké intervence, ale o krátký výčet toho, co znamená mentální příprava u šermíře a jaké jsou možnosti jejího rozvoje se zaměřením na trénink pod tlakem. A protože článků z této oblasti sportovního šermu není mnoho, rozhodl jsem se na něj zaměřit.
V článku je rozebráno, jakým způsobem může trénink pod tlakem fungovat u šermířů v posledním týdnu před turnajem a může to šermíře inspirovat.
Autoři rozlišují psychické charakteristiky na dvě roviny:
- Obecné psychologické vlastnosti: sebevědomí, odolnost vůči stresu, emoční stabilita, schopnost regulace vzrušení.
- Specifické psychologické rysy pro šerm: smysl pro zbraň, rytmické vnímání, percepce vzdálenosti, kontrola pozornosti, sebe-regulace a vůle.
Autoři zdůrazňují, že psychický stav má významný vliv na výkon v soutěžích – kolísání v psychice může vést ke snížení výkonnosti.
Obecné psychologické charakteristiky šermířů obsahují několik klíčových složek:
- Flexibilní mentální reakce: Situace v šermu se extrémně rychle mění, takže sportovec musí umět rychle zpracovávat různé vstupy, přepínat taktiku a adaptovat se.
- Emoční kontrola, skládající se ze:
- Schopnosti zvládat stres a nepředvídané situace (např. chyba rozhodčího, tlak soupeře) tak, aby výkon nebyl negativně ovlivněn.
- řízení úrovně aktivace (Arousal) – je důležitá regulace vzrušení: příliš nízká aktivace může vést k pomalým reakcím, příliš vysoká zase k chybám a přepětí.
- Osobnostní charakteristiky: Tyto rysy se utvářejí dlouhodobě (výchova, zkušenosti, soutěže) a mohou mít formu spíše extroverze či introverze, stability vs. lability, atd.
Tato obecná psychika vytváří základ, na němž se staví specifické psychologické schopnosti potřebné pro šerm.
Specifické psychologické charakteristiky šermířů se věnují duševním rysům, které jsou přímo spojeny s požadavky šermu:
- Percepční citlivost / senzorická dovednost
To zahrnuje:
- Smysl pro zbraň („blade sense“) – schopnost vnímat hmotnost, rovnováhu a pohyb zbraně při změně pozic.
- Smysl pro rytmus / časování – uvědomování si okamžiků začátku, průběhu a konce pohybů, správné načasování útoků nebo odpovědí.
- Prostorová a vzdálenostní percepce – schopnost přesně odhadovat vzdálenost mezi zbraní a protivníkem, identifikovat mezery v obraně a objevovat vhodná „okna“ pro útoky.
- Kontrola pozornosti
Důležitá je jak koncentrace (udržení pozornosti na důležitých věcech), tak distribuce pozornosti (schopnost přepínat, rozdělit pozornost podle situace). Sleduje se i odolnost vůči rušivým podnětům. - Emoční regulace a stabilita
Sportovec musí zvládat změny nálad, udržet si odstup v kritických fázích zápasu, umět přepnout strategii i v momentě tlaku. - Seberegulace a vůle
Vytrvalost, schopnost překonávat únavu, udržet disciplínu v tréninku i soutěži — to vše patří mezi psychické kvality, které podporují výkon.
K tréninku mentální odolnosti a připravenosti na turnaj vyzdvihují autoři metodu tréninků, která kombinuje taktiku a techniku. Při takovém tréninku se kombinují technické a taktické prvky tak, aby se simulovaly reálné soutěžní situace.
Obvykle se používá v období blízko soutěžím (např. v týdnu před zápasem), aby sportovce aklimatizovala na psychické tlaky soutěže.
V rámci tohoto tréninku se vytváří atmosféra napětí co nejblíže skutečnému soutěžnímu prostředí, včetně omezení, pravidel, tlaku či stresových faktorů.
Cílem je, aby sportovec měl při samotné soutěži už „zaběhnutou“ psychickou adaptaci, uměl zvládat tlak, rozhodovat se rychle a udržet chladnou hlavu.
Jako příklad dávají autoři verzi psychologického tréninku v týdnu před soutěží:
Simulace zápasu:
- Trénink by měl být v tomto období co nejblíže soutěžním podmínkám – a to nejen fyzicky (rychlost, intenzita, taktika), ale i psychicky.
- Cílem je vyvolat stres podobný tomu, který sportovec zažije v reálném zápase.
Záměrná psychická zátěž:
- Trenéři mají v tomto období vědomě přidávat tlak — např. skrze limitovaný čas na reakci, simulaci silného soupeře nebo veřejný trénink — aby sportovec posílil toleranci k soutěžnímu stresu.
Ostré taktické scénáře:
Doporučuje se cíleně trénovat krizové situace, které mohou nastat v rozhodujících fázích zápasu:
- skóre 14:14,
- penalizace,
- časový tlak,
- nečekaná změna rytmu soupeře.
Cílem je zlepšit rychlost rozhodování a odolnost proti panice.
Mentální stabilizace a rutina:
V posledních 2–3 dnech před turnajem by měl trénink přecházet z náročných simulací do zklidnění — sportovec má upevnit sebevědomí, připomenout si silné stránky a nastavit si mentální rutinu (např. rituály před zápasem, dechová cvičení, vizualizace vítězného průběhu).
Cílem pak není maximalizovat fyzickou kondici, ale stabilizovat psychický stav sportovce a zajistit, že bude v den soutěže mentálně odolný a soustředěný.
Reference:
Han, H., & Wang, H. (2024). Psychological Characteristics and Training Methods of Fencing Athletes. Journal of Education and Educational Research, 9(2), 88-91. https://doi.org/10.54097/z6r2ka70